Způsobilost být znalcem

– způsobilost být znalcem:
– znalec – osoba rozdílná od procesních stran a orgánů č. v t. ř., která se v trestním řízení přibírá za tím účelem, aby na základě svých odborných znalostí poskytla úsudek o skutečnosti důležité pro trestní řízení, jejíž objasnění takových odborných znalostí vyžaduje X znalecký posudek však podle § 110a může opatřit obviněný nebo obhájce
– způsob ustanovení znalce upravuje zákon 36/1967 – o znalcích a tlumočnících
– funkci znalce mohou vykonávat:
– znalci zapsaní do seznamu znalců, ústavy nebo jiná pracoviště specializovaná na znaleckou činnost a vědecké ústavy, VŠ a vědecké instituce
– znalci, kteří nejsou zapsáni do seznamu znalců za podmínek, že není pro některý obor do seznamu zapsán; nemůže-li znalec zapsaný do seznamu úkon provést; a jestliže by provedení úkonu znalcem zapsaným bylo spojeno s nepři-měřenými obtížemi či náklady
– státní orgány, vědecké ústavy, VŠ nebo instituce specializované na znaleckou čin-nost – mohou být požádány o podání posudku / nebo o přezkoumání posudku podaného znalcem ve výjimečných, zvlášť obtížných případech
– při výběru znalce, je třeba přihlížet k důvodům, pro které je podle zvláštního zákona znalec z podání posudku vyloučen
– proti osobě znalce lze vznést námitky – § 105 odst. 3

– provádění důkazu znalcem:
– znalec se k provedení znaleckého úkonu předvolává, podobně jako svědek (§ 106)
– příprava posudku – § 107 – spočívá v seznámení znalce s úkolem a s materiálem potřebným pro podávání posudku – úkol musí být omezen na objasňování skuteč-ností, k nimž je třeba odborných znalostí X nelze mu stanovit obstarání jiných důkazních prostředků; ani mu nepřísluší hodnocení důkazů
– znaleckou činnost je znalec povinen vykonávat osobně, může si přibrat konzultanta
– vypracování posudku – skládá se ze tří částí = nález; posudek; znalecká doložka
– jsou-li pochybnosti o správnosti posudek, nebo je nejasný či neúplný => nutné požádat znalce o vysvětlení X nevede-li to k výsledku = přibere se jiný