Trestné činy proti lidskosti a proti míru

15. Trestné činy proti lidskosti a proti míru

– Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců evropských zemí Osy – 1945 = na jejím základě byl zřízen Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku a jeho Statut byl k Dohodě připojen jako její část
– Statut definuje tři kategorie mezinárodních zločinů:
– zločiny proti míru – osnování, příprava, podněcování nebo podniknutí útočné války nebo války porušující MS, dohody nebo záruky, anebo účast na společném plánu nebo i spiknutí k provedení některého z těchto činů
– válečné zločiny – porušení zákonů války nebo válečných zvyklostí (zejména vražda, zlé nakládání nebo deportace civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo k otrocké práci nebo pro jakýkoli jiný účel; vražda válečných zajatců nebo zlé nakládání s nimi; zabíjení rukojmí,…)
– zločiny proti lidskosti – vražda, vyhlazování, zotročování, deportace nebo jiné nelidské činy spáchané proti civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo za války,…
– Statut i rozsudek Norimberského soudu se staly pramenem mezinárodního práva
– na základě mezinárodního trestního práva proběhl po 2. sv. válce i proces s válečnými zločinci před Mezinárodním vojenským tribunálem v Tokiu; dále Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu stíhá vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná na území Jugoslávie od r. 1991; a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu ve městě Arusha stíhá vážná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná ve Rwandě a sousedních státech v roce 1994 = ve všech případech jde o trestní tribunály ad hoc X v Haagu již byl vytvořen Mezinárodní trestní soud
– o mezinárodních zločinech pojednává i řada dalších MS a dokumentů (Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia; Ženevské úmluvy na ochranu obětí války;…)
– české trestní právo vychází z mezinárodního práva trestního – většinou jde o provedení MS, jimiž je ČR vázána (kromě § 260 a 261a, jejichž trestnost nevyplývá přímo z meziná-rodního práva trestního)
– chráněnými objekty jsou hlavně základní zájmy mezinárodního společenství
– mezinárodní právo válečné – omezuje prostředky, které mohou válčící strany na dosažení svých cílů použít
– podle MP může válečný zločin spáchat jen příslušník ozbrojených sil válčící strany X podle naší vnitrostátní úpravy se všech TČ proti lidskosti a TČ proti míru může dopustit vojenská i civilní osoba
– u všech TČ proti lidskosti a proti míru, s výjimkou § 259a až 261a, se uplatňuje zásada univerzality = stát tyto TČ stíhá, i když se nedotýkají přímo jeho zájmů a jsou spáchány v cizině cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti, jež nemá na území ČR trvalý pobyt
– trestnost všech TČ proti lidskosti a proti míru, kromě TČ podle § 261, nezaniká promlčením a nepromlčuje se ani výkon trestu