PODNĚCOVÁNÍ

 – PODNĚCOVÁNÍ – § 164
– objektivní stránka – dvě alternativní formy:
– veřejné podněcování k TČ
– veřejné podněcování k hromadnému neplnění důležité povinnosti uložené podle zákona
– okruh osob, jimž je podněcování určeno, bývá neurčitý
– rozdíl od návodu => v návodu jde o určitost adresáta, určitost trestné činnosti a úmysl vyvolat u adresáta rozhodnutí tuto trestnou činnost provést X není-li některá tato podmínky splněna, může jít o podněcování
– u podněcování lze také podněcovat k hromadnému neplnění důležité povinnosti, jež nemusí být TČ; a k podněcování musí dojít na rozdíl od návodu veřejně
– subjektivní stránka – úmysl

= veřejný projev, kt. je způsobilý vyvolat u jiných osob náladu / rozhodnutí spáchat TČ / neplnit důležitou povinnost uloženou podle Z (př. povinná školní docházka)
– projev = písmem, slovem, graficky…
– znak veřejnosti -) § 89 / 4 = pokud byl TČ spáchán obsahem tiskoviny, rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, TV / jiným účinným způsobem nebo před více než 2 osobami současně přítomnými
– naplnění SP : je jedno zda úmysl projev vyvolal
– SP je širší než návod -) lze podněcovat i k neurčitému TČ + neurčité osoby
– subjekt : každý mimo pachatele hlavního TČ (TČ k němuž se podněcuje)
– subj.stránka : úmysl -) pachatel si je vědom, že jeho projev může vyvolat účinky v § 164 a je srozuměn, že k tomu může dojít