Trestné činy proti životu a zdraví
10. Trestné činy proti životu a zdraví
– tyto TČ jsou obsaženy především v hlavě VII. zvláštní části TZ, ale ochrana života a zdraví je obsažena i v jiných hlavách (§ 93, 93a, 155, 179,…)
– objektem zde je hlavně život a zdraví člověka a život plodu
– objektivní stránka je obvykle charakterizována způsobením smrti nebo poškozením zdraví; jednání může spočívat v konání i opominutí; podle závažnosti lze rozlišovat = usmrcení; těžká újma na zdraví; ublížení na zdraví
– zpravidla jsou formulovány jako poruchové delikty
– svolení poškozeného nevylučuje trestní odpovědnost
– trestné je zpravidla jednání úmyslné i jednání z nedbalosti
– VRAŽDA – § 219, VRAŽDA NOVOROZENÉHO DÍTĚTE MATKOU – § 220
– objektem je lidský život; pro TP je významné vymezit začátek a konec lidského života = otázka, od kterého okamžiku je ve smyslu TP lidská bytost plodem a odkdy je člověkem => časovým rozhraním je začátek porodu; co se týče smrti je pro TP rozhodující biologická smrt mozku
– život je chráněn i když je člověk smrtelně nemocen či zraněn, trestné je i uspíšení smrti
– eutanazie – usmrcení z útrpnosti, rozlišuje se eutanazie aktivní a eutanazie pasivní X dystanazie je prodlužování neodvratného konce; v návrhu TZ z r. 2003 je eutanazie privilegovanou skutkovou podstatou vraždy
– předmětem útoku je člověk, popř. novorozené dítě
– objektivní stránka záleží v usmrcení, prostředky nerozhodují; prostředky mohou být i psychického rázu (vyvolání zděšení); vraždu lze spáchat i opominutím
– pachatelem může být u vraždy kdokoli, podle § 220 pouze matka novorozeného dítěte
– po subjektivní stránce je třeba vycházet z úmyslu, alespoň eventuálního
– zvláštní duševní stav matky je důvodem mírnějšího posuzování TČ podle § 220
– usmrcení z nedbalosti je zahrnuto do § 224
– vražda při loupeži se posuzuje podle § 219 odst. 1, 2 h)
