STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA

– STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA

– podání stížnosti
– oprávněn ji podat je pouze ministr spravedlnosti = může ji podat, ale nemusí
– dva účely – buď jsou zde zásadní a podstatné vady v rozhodnutí či řízení mu předcháze-jícím, které je třeba napravit / nebo je třeba usměrnit soudní praxi
– kterákoli osoba je oprávněna učinit ministru spravedlnosti podnět, aby stížnost pro porušení zákona podal
– ministr spravedlnost podává stížnost pro porušení zákona přímo k Nejvyššímu soudu, který o ní rozhoduje
– podanou stížnost může ministr spravedlnosti vzít zpět – až do doby, než se NS odebere k závěrečné poradě = zpětvzetí vezme usnesením na vědomí předseda senátu
– není výslovně stanovena žádná zvláštní forma – lze ji podat v jakékoli formě stanove-né obecně pro podání podle § 59 odst. 1, 2

– obsahové náležitosti:
– obecné náležitosti podání – § 59 odst. 4
– údaj, proti kterému rozhodnutí stížnost pro porušení zákona směřuje; který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá; čeho se ministr spravedlnosti domáhá, a konkrétní návrh na rozhodnutí NS
– údaj, zda ministr spravedlnosti podává stížnost pro porušení zákona ve pro-spěch nebo v neprospěch obviněného
= od obsahu se odvíjí obsah a rozsah přezkumné činnosti (stejně jako u odvolání a dovolání)

– podaná stížnost pro porušení zákona má centralizovaný devolutivní účinek
– podání stížnosti pro porušení zákona nemá samo o sobě suspenzivní účinek X o od-kladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí však může rozhodnout:
– v době do podání stížnosti pro porušení zákona – ministr spravedlnosti
– po té, co byla stížnost pro porušení zákona podána – předseda senátu NS