Podezřelý, obviněný, obhájce

6. Podezřelý, obviněný, obhájce

– obviněný a podezřelý
– označení osoby, proti které se vede trestní řízení:
– podezřelý:
– kdo byl podle § 76 odst. 1 zadržen, pokud dosud nebylo zahájeno trestní stíhání
– ten, komu bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření podle § 179b odst. 3 – až do doby, kdy je návrh na potrestání doručen soudu
– obviněný – osoba, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání
– obžalovaný:
– stává se jím obviněný po nařízení hlavního líčení
– je to také osoba, jejíž věc byla přikázána soudu 1. stupně k novému projednání na základě mimořádného opravného prostředku
– při přikázání či vrácení věci státnímu zástupci by tato osoba byla označována za obviněného; stejně jako u § 174a
– odsouzený:
– ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek (nebo trestní příkaz), který již nabyl právní moci
– nevyplývá-li z povahy věci jinak = rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený
– toto rozlišování má význam zejména z hlediska opatření, kterých lze vůči takové osobě použít:
= osobu podezřelou lze zadržet za podmínek § 76 odst. 1 => při výslechu se přimě-řeně užije ustanovení o právech obviněného
= ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný
= jen obviněného je možné vzít do vazby
= pouze vůči obžalovanému lze konat hlavní líčení a veřejné zasedání o odvolání
= pouze na odsouzeném může být vykonáván trest nebo ochranné opatření