ESD také rozhodl, že pokud někdo poskytuje většinu…
ESD také rozhodl, že pokud někdo poskytuje většinu, nebo všechny své služby na území
jednoho členského státu, ale má oficiálně sídlo své podnikatelské činnosti v jiném členské státě, aby tím obešel požadovaná profesní pravidla, má být posuzován dle ustanovení o svobodě podnikání a ne o volném pohybu služeb.
Výjimkám ze zákazu omezování těchto oblastí
Důležité je podotknout, že úprava svobody podnikání nezakazuje tzv. obrácenou diskriminaci, tedy horší postavení příslušníků členského státu ve srovnání s cizími příslušníky, na rozdíl od volného pohybu zboží a pracovníků.
Čl. 43 a 49 jsou speciálním ustanovením k článku 12, který obsahuje obecný zákaz jakékoli i skryté diskriminace z důvodu státní příslušnosti.
Tu je možné ospravedlnit pouze z důvodu výkonu veřejné moci, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví.
Výkon veřejné moci
Svoboda podnikání a volný pohyb služeb jsou v čl.45 omezeny tím, že se toto právo nevztahuje na činnosti spjaté s výkonem veřejné moci. Znamená to tedy, že určitá místa mohou obsadit pouze státní příslušníci daného členského státu.
Např. rozhodnutí ESD ve věci
JEAN REYNERS: Pan Reyners se narodil Nizozemcům v Belgii, kde studoval a promoval. Ponechal si ale
nizozemskou příslušnost. Pro výkon advokacie v Belgii je požadována belgická příslušnost. Cizinci toto
mohlo být prominuto, pokud existovala mezi státy vzájemnost. Mezi Belgií a Holandskem neexistovala.
Proto mu nebylo umožněno advokacii v Belgii vykonávat.
ESD zamítl argumenty Belgie s tím ,že typické činnosti advokátního povolání, jako jsou právní porady,
zastoupení a obhajoba klienta před soudem, nemohou být považovány za činnost spjatou s výkonem
veřejné moci.