ÚČEL OPRAVNÉHO ŘÍZENÍ
– ÚČEL OPRAVNÉHO ŘÍZENÍ
– 1/ bezprostřední účel
– aby bylo přezkoumáno konkrétní napadené rozhodnutí a co nejrychleji napraveny případné vady – jde především o zájem procesních stran, jichž se rozhodnutí týká, resp. těch osob, které podaly opravný prostředek
– 2/ širší účel
– pokud se v opravném řízení řeší složitější otázky = jeho výsledky nezůstávají omezeny jen na projednávaný případ; jde o prostředek k prověření rozhodovací činnosti orgánů nižšího stupně orgány vyššího stupně = což umožňuje rozbor rozhodovací praxe a sjednocování výkladu a aplikace zákonů a jiných právních předpisů
– 3/ všeobecný účel
– realizuje se jím účel trestního řízení = zabezpečit náležité zjištění skutkového stavu = opravné řízení zvyšuje záruky uplatnění zásady materiální pravdy; také slouží k uplatňování principu zákonnosti, právní jistoty a spravedlnosti v trestním řízení
– opravné řízení není obligatorním stadiem – koná se jen z podnětu opravného prostředku, který je dispozitivním úkonem oprávněné osoby = nikdy není zahájeno z úřední povinnosti
– dispoziční zásada se projevuje i v tom, že oprávněná osoba se může vzdát opravného prostředku / nebo pokud ho již podala, může ho zpravidla vzít zpět X je-li ale účinně podán opravný prostředek a nebyl vzat zpět = zásada oficiality – opravné řízení již probíhá z úřední povinnosti bez ohledu na další aktivitu stran
– OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V ČESKÉM TRESTNÍM ŘÍZENÍ
– opravný prostředek – dispozitivní procesní úkon strany trestního řízení nebo jiné oprávněné osoby, jehož podáním zákon umožňuje domáhat se přezkoumání určitého rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení zpravidla orgánem vyššího stupně a dosáh-nout tak zrušení původního rozhodnutí nebo také jeho nahrazení jiným rozhodnutím / anebo se domoci alespoň opětovného projednání věci orgánem, který vydal napadené rozhodnutí
– u nás existují tyto opravné prostředky:
– stížnost (§ 141 – 150)
– odvolání (§ 245 – 265)
– odpor (§ 314g)
– dovolání (§ 265a – 265s)
– stížnost pro porušení zákona (§ 266 – 276)
– obnova řízení (§ 277 – 289)