Dělba moci v EU ve srovnání s klasickou dělbou moci ve státě
4. Dělba moci v EU ve srovnání s klasickou dělbou moci ve státě – komparativní pohled
EU je jedinečná, co do uspořádání, rozsah suverenity není takový jako u členských států, ovšem má mnohem více pravomocí. EU vytvořila řadu mechanismů, které jsou kompetentní zastupovat společné zájmy členských států, zároveň disponuje i specifickými institucemi, které mají za úkol realizovat konkrétní zájmy jednotlivých členských států.
Při tvorbě institucí vycházela EU z tradiční dělby moci u demokratických států – model dělící moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Samotné rozvrstvení institucí je však odlišné – řada institucí má současně moc výkonnou a zákonodárnou – Evropská komise. Pouze moc soudní – ESD a soud I. instance.
Základy institucí jsou uvedeny v SES a SEU + Smlouva z Nice, která modifikuje složení a způsob rozhodování v některých institucích.
Z pohledu charakteru pravomocí rozeznáváme:
a) nadnárodní – reprezentující společné zájmy (Evropská komise, EP, ESD)
b) mající charakter mezivládní – suverénní spolupráce zemí v mez. otázkách – E. rada, Rada ministrů)
Hlavní orgány: Rada EU – zastupuje jednotlivé členské státy, E. komise – stará se o ochranu zájmů Unie, EP – zatupuje občany EU – sekundárním právem jsou směrnice, nařízení a rozhodnutí + ESD, Soud I. instance, Účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, ECB, EIB, Evropský ombudsman.
