Revoluce 1789

Generální stavy se měnily v ústavodárné shromáždění. 1789(srpnové dekrety) – viz níže.

– je významným mezníkem při formování moderní společnosti
– předrevoluční společnost se dělila: a) privilegované stavy
– duchovenstvo, šlechta
– zaujímají konzervativní postoj
– jsou ochotny provést jisté reformy
( jen na úkor královské moci a 3. stavu)
– mají zájem na zachování starého režimu

b) třetí stav
– většina národa, zaujímá revoluční postoj
– buržoazie (jeho vedoucí síla) usilovala o
zrušení feudální soustavy
– rolnictvo usilovalo o zrušení vrchnostensko-
poddanského režimu a osvobození půdy

c) královská moc
– zaujímá protirevoluční postoj
– odmítá podstatnější reformy
– trvá na zachování feudálního zřízení a
absolutní monarchie

– revoluci předcházela vzpoura privilegovaných stavů proti absolutní monarchii
– privilegované stavy znemožnily provedení finančních a soudních reforem, jimiž
absolutní monarchie chtěla odvrátit hrozící katastrofu
– vzpoura otřásla absolutní monarchií a otevřela cestu buržoazní revoluci třetího
stavu à přidala se k nim buržoazie – požadovala konstituční monarchii
– dále požadovala: záruky základních práv,
vypisování daní jen se souhlasem
generálních stavů, odevzdání místní správy
do rukou provinčních stavů

à Ludvík XVI. Pod tlakem okolností byl nucen svolat roku 1789 generální stavy
– nutnost řešit krizi starého režimu
– Národní shromáždění se prohlásilo za Ústavodárné
srpnové dekrety – 1798 – likvidace základnu starého režimu. Deklarace práv člověka a občana inspirace. J.J. Russeu
1791 – ústava