Období ústavodárného shromáždění
Monarchie za revoluce (1789 – 1792)
– prvním významný aktem = přijetí Deklarace práv člověka a občana z 26.8.1789
– zaručovalo individuální svobody (pohybu, vyznání, projevu…)
– trestní zákonnost (stíhání jen na základě zákona)
– vlastnické právo – je posvátné, na základě zákona
– formulace politických principů – suverenita lidu, dělba moci, daňová
zákonnost
– ÚSTAVA – září 1791
– 1. formální psaná ústava
– platí až do srpnové revoluce (srpen 1792)
– Francie se podle ní stává konstituční monarchií
– je buržoazní, liberální (co do politických zásad) a monarchickou (co
do formy státu)
– obsahuje (v úvodu) Deklaraci práv člověka a občana z roku 1789
– spočívala na dělbě moci: na zákonodárnou, výkonnou a soudní
– zákonodárná moc svěřena jednokomorovému Zákonodárnému
národnímu shromáždění – tvorba zákonů, vyhlašování války…
– výkonná moc zůstala v rukou dědičného krále – nový titul „král
Francouzů“ – vydával nařízení k provedení zákonů, jmenoval státní
funkcionáře, vedl zahraniční diplomacii…, suspenzivní veto k zákonům
– soudní moc nesla soustava volených soudů
– obecně zakotvila přeměny, kterými monarchie prošla od roku 1789
– vypuknutí tzv. srpnové revoluce – důvodem: nesouhlas s téměř absolutní dělbou moci à
moc má provizorní vláda, která svolala nezakotvený nový organ Národní konvent, který
měl vypracovat novou ústavu – volby do konventu na základě všeobecného volebního práva
přiznaného všem mužům starším 21 let à konvent se sešel v září 1792 – jako první krok
zrušil monarchii a vyhlásil ustavení republiky (1. republika)