Právní odpovědností se rozumí uplatnění nepříznivých právních následků stanovených právní normou vůči tomu, kdo porušil právní povinnost. Zahrnuje v sobě

§ prvek nepříznivých právních následků § prvek státního donucení Základní vztah, který je předmětem zkoumání, je vztah mezi porušením právní povinnosti a právní odpovědností. Rozlišujeme § primární povinnost (zákaz či příkaz stanovený v právní normě) + její porušení § sekundární (sankční) povinnost (nově vzniklá povinnost za porušení primární povinnosti) Existují dvě koncepce právní odpovědnosti 1. Koncepce aktivní právní odpovědnosti ® odpovědnost vzniká již se vznikem primární právní povinnosti. Odpovědnost je chápána jako odpovědný vztah subjektu k náležitému plnění právních povinností. 2. Koncepce pasivní právní odpovědnosti ® odpovědnost vzniká až v důsledku porušení primární povinnosti, je to odpovědnost za toto porušení, je s ní spojen vznik sankčního vztahu. Protiprávnost = objektivní kategorie vyjadřující rozpor lidského jednání s objektivním právem. Výsledkem protiprávního jednání je porušení právní povinnosti. Porušení právní povinnosti může být § komisivní (rušitel se choval tak, jak neměl) § omisivní (rušitel se nechoval tak, jak měl). Porušením povinnosti vznikají následky 1. právní následky, u nichž trvá primární povinnost s existující možností vynutit její splnění 2. právním následkem je vznik nové, sekundární povinnosti, jde o tíživý důsledek zaviněného porušení primární pr. povinnosti ® vzniká zde povinnost sankce. 3. jiné právní následky (př. zmeškání lhůty)

Funkce právní odpovědnosti

1. Reparační, kompenzační ® odčinění škodlivého následku (př. naturální restituce) 2. Satisfakční ® zvláštní druh kompenzační fce, fyzická osoba má právo se domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu na její osobnosti, aby jí bylo dáno zadostiučinění… 3. Represivní ® rušitel postižen újmou, tato fce má podpůrný charakter 4. Preventivní ® směřuje k předcházení porušování práva