Průběh legislativního procesu

1. Legislativní záměr a jeho realizace (rozhodnutí o přípravě právního předpisu, otázka zákonodárné iniciativy) 2. Legislativní pravidla (vydávána vládou, specifikují způsob tvorby zásad zákona, obecné schéma. Zásady zákona se rozešlou ostatním zúčastněným orgánům, poté následuje vypracování a projednání paragrafového znění) 3. Příprava a projednání právního předpisu (při přípravě návrhu zákona se vychází ze seriózní analýzy společenských poměrů + zhodnocení účelnosti a možností právní úpravy. Následující připomínkové řízení by mělo odstranit eventuální nedostatky a rozpory. Projednaný návrh lze předložit vládě Návrh zákona se čte třikrát. 1.čtení – subjekt zákonodárné iniciativy (vláda, poslanec…) předkládá dolní komoře návrh zákona, dolní komora se seznamuje s hlavními zásadami návrhu. Pakliže se to zdá být v pořádku, komora vyjádří vůli se tím zabývat (výbory, komise : př.ústavněprávní, rozpočtový – jsou u všech návrhů zákona + další výbory a komise, které se specializují na danou problematiku). 2.čtení – zpravodaj komisí seznamuje komoru s připomínkami, hlasuje se o připomínkách. Mezi druhým a třetím čtením je text upraven… 3.čtení – úplný text, jedná se o celém návrhu zákona – schválení zákona (někdy se vyskytnou připomínky i v této fázi, jsou tam začleněny a takto mohou vznikat slabiny v zákonech). K přijetí zákona je třeba prosté většiny z přítomných poslanců parlamentu obou sněmoven. Zákon podepisuje prezident, předseda Poslanecké sněmovny a předseda vlády. Prezident má právo suspenzivního veta. Nakonec nastupuje proces publikace ve Sbírce Zákonů a proces rozeslání. Zákony, zákonná opatření i usnesení musí být publikovány. Fakultativně se publikují obecně závazné vyhlášky zastupitelstev a mezinárodní dohody.

Nedostatky tvorby práva

· formulace právních z hlediska srozumitelnosti · rozpornost norem práva · mezerovitost právní úpravy · velké množství právních předpisů · značné množství podzákonných právních aktů · časový stres při vydávání norem ústící v jejich menší kvalitu a potřebu brzké novelizace · formulace norem nikoli z hlediska potřeb vývoje, nýbrž z hlediska dosažení kompromisu mezi různými zájmy