Neplatnost právního úkonu

1. Neplatnost právního úkonu Zde se presumpce správnosti neuplatňuje. Vadný právní úkon je tedy zásadně neplatný. Neplatnost právních úkonů nastupuje bezprostředně ex lege po porušení práva. 2. Rozhodování sporů Předmětem této záruky je zákonnost ve sféře paritních, soukromoprávních vztahů. Prostředkem je rozhodnutí (deklaratorní povahy), jímž je autoritativně zjišťována existence či neexistence sporných subjektivních práv nebo povinností. Rozhodování sporů přísluší zásadně soudu. Subjekty v soudní při jsou vůči sobě v paritním postavení. Mají rovná práva. 3. Donucení Rozlišujeme § donucení nepřímé ® vznik nové (sankční) povinnosti – pro dotyčného znamená újmu § donucení přímé ® tzv. výkon rozhodnutí (exekuce) Důvodem nepřímého donucení je zejména § právní odpovědnost za soukromoprávní delikt, resp. protiprávní stav. Povinnost vzniká přímo v důsledku protiprávního jednání nebo protiprávního stavu (př. rozhodnutí o náhradě škody). § právní odpovědnost za veřejnoprávní delikt. Povinnost ze sankce vzniká teprve rozhodnutím, aplikujícím sankci (př. rozhodnutí o vině a trestu) Důvodem přímého donucení je : § nesplnění povinnosti, jež je již vyjádřena ve vykonatelném rozhodnutí. § povinnost podrobit se sankci (odpykat trest) uložená ve vykonatelném rozhodnutí, u níž nebývá jiný než nucený výkon možný. Povinnost podrobit se exekuci vzniká teprve rozhodnutím nařizujícím výkon příslušného vykonatelného rozhodnutí. + – hledají se další prostředky, jak zvýšit účinnost systému PZZ – př. ombudsman či systémové propojení stávajících záruk.