36. Vladislavské zřízení zemské
V období stavovské monarchie se i u nás projevoval humanismus, který také měl velký vliv na 1. kodifikaci českého zemského práva – Vladislavské zřízení zemské. Bylo přijato českým Zemských sněmem roku 1500. Jeho hlavním autorem byl Albrecht Rendel z Oušavy. Byl členem Jednoty bratrské. Zastával četné zemské úřady – podkomoří, pražský purkrabí, královský prokurátor. Podle něho bylo možné, aby zřízení bylo zákonem i bez souhlasu panovníka a měst. Snažil se preferovat šlechtu, upíral městům 3. hlas („zrendlování práva“ -> podle měst falšování práva). Dalšími spoluautory byli Zdeněk a Petr ze Štenberka. Zřízení se opírá o starší zemské zákony a o nálezy Zemského soudu. Obsahuje normy majetkového, trestního a procesního práva. Bylo vypracováno na základě Prešpurského zůstání (1499 – smlouva mezi stavy a Vladislavem Jagellonským). Zákonodárci vycházeli z českých zdrojů, římského práva se zřízení dotklo minimálně (právo zemské je narozdíl od práva městského římskému právu uzavřeno). V pobělohorské době se také zemské právo otevřelo vlivům římského práva. Panovník zákon podepsal roku 1502, městský stav až roku 1517, kdy k němu byla připojena Svatováclavská smlouva.
