28. Anglický ústavní vývoj v 17.století

Ø 17. století – skotská dynastie Stuartovců. 1603 – Jakub I. Dostávají se do konfliktu s parlamentem. Karel I – jeho syn – skončil na popravišti, 1628 – parlament směřuje proti němu – prosba o právo – bez souhlasu parlamentu nelze vypisovat daně, ohrazuje se proti protizákonnému ubytování vojáků u civilistů, proti uplatňování válečného práva v míru, ohrazuje se proti odsuzování k trestu smrti v rozporu se zákony, požaduje zrušení hvězdné komory a vysoké komise, nikdo nemá být trestán bez řádného rozsudku. Karel I ji formálně potvrdil, 1629 rozpustil parlament, vládne bez něj do 1640 – svolává parlament, potřebuje finanční prostředky. Nejprve je parlament označován jako krátký – brzy rozpuštěn. Na sklonku tohoto roku – dlouhý parlament – je určitým centrem protikrálovské opozice, podaří se mu prosadit zrušení hvězdné komory a vysoké komise. Ø 1640 – válka se Skotskem Ø 1640 – vydání 3letého zákona (parlament má být sovláván alespoň jednou za 3 roky) Ø 1641 – Zákon o zrušení soudní pravomoci duchovenstva – ani světské úřady Ø 1641 – Velká remonstrace (dokument) – požadavky na proměnu v konstituční monarchii – panovník to odmítl -> 1642 – ze strany parlamentu ORDONANCE propuštění z úřadu – členové parlamentu se mají vzdát velitelskách hodností v armádě s výjimkou Olivera Cromwella -> efektivní vedení -> vítězství parlamentu Ø rozpory ale pokračují: Presbyteriánský parlament versus Interdependentní armáda Ø král je poražen, ale snaha využít rozporů -> 2.občanská válka -> král definitivně poražen – proces – trest smrti (Karel I. 1649) Ø -> nová éra s anglických právních dějinách Ø zrušena sněmovna Lordů