24. Sovětské ústavy
Říjnové dekrety – počátky sovětského ústavního práva Programové prohlášení II. všeruského sjezdu sovětů „Dělníkům, vojákům a rolníkům“ „Deklarace práv pracujících a vykořisťovaného lidu“ – 1918 – tvoří jí Říjnové dekrety + doktrína federalizace státu – odmítá demokracii buržoazního typu ( x majetkovému censu) – zaručovala okamžitou garanci rovných práv pro všechny – vyloučení majetných třít z podílu na moci jejich likvidací 1. Sovětská ústava – vydaná v polovině roku 1918 – ústava otevřené diktatury proletariátu (ve skut. diktatura kom. strany) – universální a nedělitelná moc příslušela sovětům – volební právo žen, nízký věkový census volebního práva, atd. – platila až do roku 1936 – 1924 přizpůsobena SSSR _ Ústava svazové republiky ruské vrcholným orgánem je „Všeruský sjezd sovětů dělnických rolnických“ – volen „Všeruským ústředním výkonným výborem“ nebo prostřednictvím Rady ministrů Stalinská ústava – vydána roku 1936 – formulovala vedoucí úlohu strany – rozšíření centralismu – přesun pravomocí svazových republik ve prospěch centra – obsahoval teze o právech na práci, bezplatné vzdělání, svobodu tisku a demonstrací, atd. – byla několikrát novelizována – v roce 1957 Chruščev oslabuje centralismus a obnovuje práva svazových republik Brežněvova ústava – vydána roku 1977 – propagovala demokratizaci SSSR (= uspokojení mezinárodního tlaku) – obšírný výčet práv a svobod sovětských občanů – ústava měla být výrazem stability sovětského státu v epoše rozvinutého, zralého socialismu – počítalo se s její dlouhodobou platností
