17. ÚSTAVY (typologie, funkce a forma ústav)

Typologie: 1. právní faktické 2. ústavy v formálním (např. VB nemá psanou ústavu) – vzniká v 17.,18. st. jako pr. dokument mající zvláštní formu, procedura změny (3/5 souhlas)… v materiálním – obsahuje všechny právní pravidla, psaná i nepsaná, která ani nemusí být obsažena v ústavě formální (např. i precedenty…) v ideálním smyslu – za ústavu možno označit jen takový právní akt, který splňuje určité požadavky – vzor jaká by formální a materiální ústava měla být, protože formální ústava někdy nemá vše nebo má zbytečná ustanovení. 3. rigidní – ústavy, které lze měnit složitěji než obyčejné ústavy (3/5 souhlas…) flexibilní – ústavní zákony lze měnit stejnou procedurou jako obyčejné zákony (Israel, N.Zéland) 4. psané – obsažena v jednom nebo i více psaných zákonech, tvořena jedním dokumentem nebo více ústavních zákonech a jeden z nich je označen jako Ústava nepsané – pokud je tvořena i jinými formami práva (precedenty, obyčeji) 5. reálné – shodu litery ústavy se skutečností fiktivní – část ustanovení je fiktivní, např. ústavy SSSR v době rozpadu. 6. původní – jsou to ty ústavy, ze kterých se opisuje, např. USA – 1787, Francie – 1875… přenesené – přeneseny v platnost na jiné území, např. 1990 – Ústava SRN platí i v bývalé NDR 7. dohodnuté – výsledkem dohody rozhodujících mocí ve státě, největší naděje na dlouhod. platnost revoluční – je v nich zakotven zájem jen jedné z rozhodujících mocí = časté změny oktrojované – dané společnosti panovníkem ze své autority 8. podle formy ústav – federální, unitární, republikánské, monarchistické