13. ORGANIZACE STÁTU, ZÁSADY ORGANI-ZACE STÁTU

Organizace státu

– ve statickém pojetí představuje urč. kostru (jak stát vypadá) – 3 druhy stát. institucí státní orgány – působí státněmocensky – charakterizován v rámci působnosti a pravomocí – působnost – předmět, obsah a rozsah činnosti stát. orgánu předmět – spol. vztahy, ve kterých stát vykonává svoji činnost obsah – obyčejně vymezeno slovesy, co stát dělá (organizuje, řídí, vymezuje, …) rozsah – věcný, časový, územní, osobní, procesní (zda stát. orgán je orgánem první, druhé nebo další instance) – pravomoc – právní prostředky, které má stát. orgán k realizaci působnosti – někdy se používá pojem kompetence – někdy zahrnuje jen působnost (užší smysl), někdy zahrnuje jako působnost i pravomoc (širší smysl) (raději nepoužívat, podobný problém jako s pojmy územní a místní) – na základě pravomoci a působnosti právník je schopen definovat stát. orgán a podílet se na přesném vymezení působnosti a pravomoci (právní úpravě) – všechny stát. orgány mají vymezenou působnost a zpravidla všechny mají vymezenou pravomoc (ve vztahu k přijímání rozhodnutí) zvláštní složky organizace státu – patří sem armáda, policie a jiné více nebo méně tajné služby – mezi stát. orgány a zvl. složkami existují urč. vztahy – zvl. složky mají vymezenou působnost, pravomoc však jen výjimečně (výjimky vyplývají ze zákona) – pravomoc rozhodovat o právech, právech chráněných zájmech a povinnostech (o statutárních věcech např. policisté mají pravomoc blokového řízení – 3 podmínky – spolehlivě zjištěný skutkový stav, účastník s tím musí být srozuměn, musí být možnost podání opravného prostředku) – pravidlem je, že zvl. složky pouze vykonávají rozhodnutí stát. orgánu státní organizace (nezaměňovat s pojmem organizace státu) – působí v oblasti hospodářské (státní podniky), školství (střední škola, MU není státní školou, je školou veřejnou, státní školy jsou policejní akademie a školy vojenské), kultury (Národní divadlo), vědecké (Akademie věd), zdravotnictví, …