8. MODERNÍ STÁT A JEHO ČINNOST V PODOBĚ SPRÁVY A DALŠÍ PRÁVNÍ OCHRANY

správa – činnost udržovací – je pro ni typické, že probíhá v relativně trvale organizovaných institucích a má funkci regulace (udržení instituce v žádoucím stavu, v zadaných parametrech, aby byla schopna plnit funkci, pro kterou vznikla) – v soukromých institucích převládá snaha o udržení rovnovážného stavu uvnitř instituce (např. aby byla schopna plnit své závazky) – ve veřejných institucích je také vnitřní udržení, hlavní funkcí je zaměření navenek – veřejná správa státní správa – parametry pro regulaci urč. spol. vztahů stanoveny zákonodárstvím (nejsou původní, ale odvozené) – druh stát. činnosti, který spočívá v organizování a zajišťování úkolů a cílů státu stanovených v rozhodnutích zákonodárného orgánu – je všechno to, co zbývá po odečtení činnosti zákonodárné a soudní – je činností výkonnou – vykonává to, co bylo rozhodnuto zákonodárným orgánem – je činností podzákonnou = secundum et intra legem – činnost by nikdy neměla jít nad rámec zákona –

je činností nařizovací – jejím projevem je vydávání a) odvozených obecně závazných práv. předpisů (sekundární prameny práva) např. nařízení b) individuálních právních aktů = individuálních správních aktů (nejrozsáhlejší činnost státu) – stát jimi zasahuje do statutu práv. a fyz. osob c) aktů řízení – projevy regulativního působení stát. správy ne navenek, ale dovnitř organizační struktury stát. správy – uvnitř organizace stát. správy se uplatňuje princip nadřízenosti a podřízenosti (proto se jim někdy říká vnitřní akty správy