Soudy

– povinnost zahájit trestní řízení na základě podání prokuratury – zásady: o presumpce neviny o zistovani materiální pravdy o veřejnost soudního řízení o zák. právo na obhajobu prokurátor: – dohled nad dodržováním právních předpisů, k čemu napomáhali: vyšetřovatelé prokuratury a ministerstva vnitra – upevnění prokurátorského dozoru – dodržování veškerých právních předpisů ve státě, opírat se o spolupráci pracujícího lidu => všichni povinni pomáhat (občané i organizace – zároveň měli právo se na prokuraturu obrátit s podáními – ta byla povinna projednat) – široké a významné pravomoci (zneužitelnost) – politické záležitosti – speciálně vyčlenění prokurátoři význam prokuratury: flexibilnější, rychlejší > urychlení procesu v porovnání se státními zastupitelství, pružná reakce díky velkým kompetencím 140/1961 Sb. Trestní zákon (účinnost od 1.1962) – novelizovaný platí dodnes – přesnější definice trestných činů, nebezpečnost – kriminalizace chování – příprava, napomáhání k trestnému činu – ustanovení o trestech přeformulovány, upřesněny skutkové podstaty (delikty hospodářské) 150/1969 Sb. Zákon o přečinech hmotně-trestní právo (o přečinech soudně trestaných) – tri kategorie deliktov 141/1960 Sb. – nový trestní řád vychází ze zákona z r. 1956 – realizoval spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízením a společenskými organizacemi – důraz na prevenci, výchovné působení, boj proti kriminalite – revizní princi – všestranné přezkoumání vč. odvolání 99/1969 Sb. Zákonné opatření O stíhání protisocialistických a protispolečenských činů – trestní oznámení podávaly orgány SborNarod.Bezpecnosti přímo soudu – v přípravném řízení neměli obvinění právo na obhájce (v r. 1965 bylo zavedeno tzv. „vyhledávání“ v rámci přípravného řízení)