Evropský parlament

Evropský parlament je jediným orgánem, který je společný pro všechna tři společenství již do 50. let. Je také jedinou přímo volenou institucí EU.

Funkce EP je vykonávání demokratické kontroly zákonodárného procesu na úrovni EU.

EP se skládá z 626 poslanců volených dle volebních systémů členských států na funkční období pěti let. Co se týče počtu poslanců za jednotlivé členské země EU, jsou malé země nad velkými zvýhodněny. Poslanci se v EP řadí do tzv. poslaneckých klubů. Ty mají velký význam z hlediska rozhodování. Poslanecké kluby mají nadnárodní charakter.
Smlouva z Nice změnila počty poslanců pro jednotlivé členské země kromě Německa (99) a Lucemburska. Česká republika bude mít v EP z dlouhodobého hlediska 20 poslanců (v roce 2004 jich budeme mít 24, protože Rumunsko a Bulharsko ještě nebudou členy). Maximální počet poslanců byl smlouvu z Nice stanoven na 732 (doposud je rozděleno 700 míst).

Pro volbu poslanců ČR do Evropského parlamentu byl přijat zvláštní zákon – 62/2003 Sb. Ten stanoví celou řadu inkompatibilit funkcí, čili funkcí neslučitelných. Tato inkompatibilita je stanovena na dvou úrovních:
1) orgány EU – stanovena široce
2) orgány národní – europoslancem nemůže být člen české vlády, prezident, poslanec či soudce
!! Neslučitelnost funkcí je členskými zeměmi regulována odlišně.
Volba do EP bude v ČR založena na principu poměrného hlasování (převládá ve všech členských zemích). Kromě českých občanů mohou volit i občané ostatních členských zemí EU, pokud jsou v ČR řádně zapsáni.

V odměňování poslanců EP existují rozdíly mezi členskými zeměmi. Poslanci jsou placeni dle národních rozpočtů (dobře placeni jsou Španělé, špatně např. Italové, v poměru 4:1). Diety, cestovné a ostatní pracovní výdaje (kancelář, asistent) však platí všem poslancům EP stejné.