PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ

= příslušnost pro společné řízení:
– všechny trestní věci, které spolu souvisejí, mají být projednány ve společném řízení, i kdyby je jinak bylo možné projednat samostatně – § 20 odst. 1
– souvislost je dvojího druhu:
– subjektivní – u vícečinného souběhu TČ = téže osobě se klade za vinu několik TČ spáchaných více skutky
– objektivní – TČ několika osob mají vnitřní vztah (spolupachatelství, účastenství,…) = častá je kombinace obou souvislostí
– konání společného řízení je pravidlem jen při objektivní souvislosti
– při subjektivní souvislosti je pravidlem společné řízení o všech útocích u pokraču-jícího nebo hromadného TČ a o všech částech trvajícího TČ, jestliže tomu nebrání vážné důvody
– o jiných TČ se koná společné řízení, je-li to vhodné z hlediska rychlosti a hospo-dárnosti řízení
– příslušnost soudu pro společné řízení – vychází ze stejných zásad jako v přípa-dech, kdy je stíhán jeden obviněný a pro jeden TČ – ale jen u nejzávažnější trestní věci = u ostatních souvisejících věcí je příslušnost modifikována v zájmu společ-ného řízení
– věcně příslušný je krajský soud, pokud je příslušný konat řízení alespoň o jednom z TČ, které spolu souvisí; v ostatní případech – okresní soud
– místní příslušnost – patří-li jeden z činů do věcné příslušnosti krajského soudu, určuje se to podle zásad, které pro tento TČ platí
– pokud byly podány k témuž soudu společné obžaloby, a jsou podmínky pro spo-lečné řízení = může soud věci spojit k společnému projednání a rozhodnutí
– společné řízení proti mladistvému – viz č. 26
– k urychlení řízení nebo z jiných důvodů lze řízení o některém z TČ nebo proti některému obviněnému vyloučit ze společného řízení – § 23 odst. 1

= odnětí a přikázání věci:
– § 25 – delegace umožňuje odchylku od pravidel o místní příslušnosti soudů, která je vázána na existenci důležitých důvodů (hospodárnost, rychlost,…)
– jde o výjimku z čl. 38 odst. 1 L = je to nutné chápat jako zcela výjimečný případ
– zvláštní případy delegace: rozhodnutí soudů projednávajících stížnost, odvolání, dovolání či stížnost pro porušení zákona, aby po zrušení rozhodnutí a vrácení věci soudu nižšího stupně, rozhodl jiný soud