ZADRŽENÍ

– 4/ ZADRŽENÍ – § 75 – 77
– krátkodobé zbavení osobní svobody obviněného nebo osoby podezřelé ze spáchání TČ, jíž dosud nebylo sděleno obvinění
– A/ zadržení obviněného policejním orgánem – § 75
– je přípustné jen tehdy, je-li tu některý z důvodů vazby (§ 67)
– jestliže pro neodkladnost věci nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit
– zadržení je třeba bezodkladně oznámit státnímu zástupci a předat mu opis protokolu
– má povahu opatření => není proti němu přípustný opravný prostředek
– B/ zadržení podezřelé osoby policejním orgánem – § 76 odst. 1
– je-li tu některý z důvodů vazby, i když proti této osobě dosud nebylo zahájeno trestní stíhání
– je k němu potřeba souhlasu státního zástupce X bez něj lze zadržení provést pouze nesnese-li věc odkladu a souhlasu nelze předem dosáhnout
– C/ zadržení osoby přistižené při TČ kteroukoli osobou – § 76 odst. 2
– kdo toto zadržení provedl, je povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu nebo mu to alespoň bez odkladu oznámit
– zde se zákonná lhůta 48 hodin od zadržení počítá až od předání policejnímu orgánu
– zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení a vyslechnuta
– policejní orgán tuto osobu propustí bezodkladně na svobodu, pokud je podezření rozptýleno nebo důvody zadržení odpadnou z jiné příčiny X jinak předá státnímu zástupci protokol o výslechu zadrženého s vyhotovením usnesení o zahájení trest-ního stíhání (§ 160 odst. 1) = aby měl státní zástupce možnost podat soudu včas návrh na vzetí do vazby
– pokud státní zástupce nenařídí propuštění zadrženého, je povinen ho odevzdat soudu nejpozději do 48 hodin od zadržení s návrhem na vzetí do vazby – § 77 odst. 1
= soudce je povinen zadrženou osobu vyslechnout a do 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce rozhodnout o jejím propuštění na svobodu nebo o vzetí do vazby = § 77 odst. 2; proti tomuto rozhodnutí není přípustná stížnost
– je nutné rozlišovat zajištění osoby policistou – jde o opatření bezpečnostního, niko-li procesního charakteru (§ 14 zákona o Policii ČR)
– ve zkráceném přípravném řízení nepřichází v úvahu zadržení obviněného, protože trestní stíhání se zahajuje až doručením návrhu státního zástupce na potrestání; také v něm nelze rozhodnout o vazbě
– má povahu opatření => není proti němu přípustná stížnost