Daňové řízení se řídí zásadami několika kategorií. Jsou to:
1. obecné zásady, na kterých je vystavěn právní řád ČR,
2. obecné zásady procesního práva,
3. zásady správy daní,
4. zásady daňového řízení.
Základními zásadami daňového řízení jsou:
– zásada zákonnosti – má prioritní význam. Správce daně v daňovém řízení jedná v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy,
– zásada spravedlnosti – vychází z Listinou základních práv a svobod garantovaného práva na spravedlivý proces,
– zásada součinnosti – správci daně postupují v daňovém řízení v úzké součinnosti s daňovými subjekty,
– zásada přiměřenosti (hospodárnosti) – stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy,
– zásada volného hodnocení důkazů – správce daně hodnotí důkazy podle své úvahy,
– zásada neveřejnosti,
– zásada mlčenlivosti – nejedná se o absolutní mlčenlivost o všem, co se jakékoli osoby dozvěděly v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním, ale nevztahuje se na daňové subjekty o jejich daňových povinnostech, na správce daně, pokud je mu zákonem uložena