Bezdůvodné obohacení

1. Majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu

– charakteristický případ splněného nedluhu
– typicky se jedná o situace, kdy dlužník chce plnit svému věřiteli, ale omylem plní třetí osobě
– též případy, kdy dlužník omylem vyrovná věřiteli dvakrát týž dluh
2. Majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu

– může jít např. o zaplacení kupní ceny za věc vyloučenou z obchodování, což vyvolává neplatnost smlouvy
– z tohoto se však vyjímá případ, kdy je důvod neplatnosti jen v nedostatku formy
– zákoník v této souvislosti nerozlišuje mezi absolutní a relativní neplatností

3. Majetkový prospěch získaný plněním z právního důvodu, který odpadl

– sem spadají hlavně případy, kdy dlužník plnil druhé straně podle smlouvy, jejíž existence byla anulována nástupem rozvazovací podmínky

4. Majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů

– zde jsou typické případy, kdo došlo k získání prospěchu z trestné činnosti, např. vydíráním, neoprávněným podnikáním, obchodem pašovaným zbožím, paděláním peněz, kuplířstvím apod.
– zda došlo či nedošlo k odsouzení účastníka v trestním řízení je pro soukromé právo v dané souvislosti bez relevance
– nepoctivým je i obohacení získané v rozporu s dobrými mravy (lichva)

Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

– pro tyto případy je typické, že k bezdůvodnému obohacení dochází na straně obohaceného tak, že se jeho majetek nezmenší, ač by se zmenšit měl, a že se nezmenší právě proto, že za něho poskytl plnění někdo jiný