Ústavní právo na náhradu škody způsobené nezákonným postupem státu. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
48. Ústavní právo na náhradu škody způsobené nezákonným postupem státu. Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
Ústavní garance práva na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu , jiného státního orgánu nebo orgánu veřejné správy , resp. nesprávným úředním postupem je hmotně právní ústavní ochranou před chybnou činností orgánů veřejné moci.
Zde takto upravené právo na zejména hmotné odškodnění je šíře pojatou právní ochranou a to i ve vztahu k jakékoli činnosti státní správy ( škoda způsobená nesprávným úředním postupem ). Zákon , který odpovědnost veřejné moci za škodu z hlediska Listiny konkretizuje , rozšiřuje jejich okruh i na jakékoli právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy , která jim byla svěřena , a také na notářskou činnost při sepisování veřejných listin o právních úkonech a na úkony notáře jako soudního komisaře. Činností , v niž je stát za škodu odpovědný , se myslí jakákoli rozhodnutí vydaná v občanském , správním nebo trestním řízení.
Náhrady škody se lze dovolávat proti rozhodnutí státního orgánu v zásadě tehdy , pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Znamená to , že poškozený musel využít možnosti podat odvolání , rozklad , námitky , odpor , stížnost nebo opravný prostředek podle zvláštního předpisu. V případě rozhodnutí o vazbě má poškozený nárok na náhradu škody tehdy , jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno , jestliže byl zproštěn obžaloby nebo byla věc postoupena jinému orgánu , v případě vykonaného trestu nebo ochranného opatření musí být v pozdějším řízení rozhodnutí jako nezákonné zrušeno.
Náhrada škody musí obsahovat náhradu nákladu řízení , směřující k nezákonnému rozhodnutí , včetně hotových výdajů advokáta a odměny zastupování. Dále může obsahovat náhradu ušlého zisku v případě nezákonné vazby , trestu odnětí svobody , ochranného léčení. Ve věcech náhrady škody jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady a taktéž ČNB nebo NKÚ , pokud nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup způsobily tyto orgány. Přizná-li ústřední orgán náhradu škody , je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku , poté se poškozený může domáhat škody u soudu.