Jakým způsobem se mezinárodní smlouva stává závaznou v právním řádu ČR?

61. Jakým způsobem se mezinárodní smlouva stává závaznou v právním řádu ČR? Pojetí demokratické formy vládnutí, principy.
Vztah mezinárodní práva veřejného a vnitrostátního práva , závaznost mezinárodního práva a postupem při jeho dodržování závisí ve velké míře na pravidlech , která stanovuje ústavní právo daného státu.
Teorie rozlišuje dva možní přístupy : monismus a dualismus. Příkladem monistické teorie je Nizozemsko , kde není potřeba žádného procesu inkorporace ratifikovaného mezinárodního závazku za účelem jeho platnosti v národním právu , neboť všechny mezinárodní závazky mají automaticky přednost před zákonem. Naproti tomu ve Francii , která je zastáncem teorie dualistické , je třeba procesu inkorporace ratifikovaného právního aktu jiným právním aktem , aby se mezinárodní závazky stály právně závaznými.
Česká republika je součástí mezinárodního společenství států a jako taková vstupuje do mezinárodněprávních vztahů. I přes svoji suverenitu tak musí ČR dodržovat mezinárodněprávní závazky , a je tedy potřeba , aby ústavní normy ČR stanovily způsob recepce mezinárodních smluv do právního řádu ČR.
Česká Ústava přistupovala v minulosti odlišně k mezinárodním smlouvám o lidských právech , kde převládala teorie monismu , a k ostatním mezinárodním smlouvám , kde byl postup stejný jako při schvalování zákonů.
Tzv. „ euronovela “ z června 2001 však sebou přinesla změny v této oblasti.
Pojetí demokratické formy vládnutí, principy
demokratické – o tom jak jsou obsazovány klíčové orgány a zda jsou obměnitelné a kontrolovatelné, je o opravitelnosti chyb a o sankcích
orgány musí být voleni a mít jasnou periodu (nesmí zkracovat ani prodlužovat)
kvalita demokratického vládnutí se posuzuje podle rovnováhy funkcí (nikdo nesmí zůstat bez kontroly), i Parlament musí být ústavně omezen a kontrolovatelný = snaha o konkurenci v referendu (v ČR zcela nedostatečná kontrola ústavodárství, co do zákonodárství je Parlament ČR řádně kontrolován AIE)
kontrolní mechanismus:
v ČR důkladně zajištěna soudcovská nezávislost, ale zdlouhavost soudnictví
soutěž politických stran – v moderních systémech je základní metodou v přístupu k moci (dobrovolné samosprávní subjekty – politické strany). Soutěž politických stran je základem polit. systému – zakotvuje pluralitu. Politické strany si regulérně monopolizovaly obsazování st. institucí. Stranické programy každé volby obsahově ovlivňují funkce státu (funkce státu se tedy mění).
územní samospráva – mimo jiné také decentralizace moci (týká se militárních i federativních států). Dělba moci má nejen horizontální (ústřední) dělbu moci, ale i vertikální. Podstata soupeření:
kolik pravomoci regiony získají – na tom závisí síla regionální demokracie
dostatek financí
ochrana samosprávy před zasahováním centra