Ústavní postavení samosprávy krajů.

71. Ústavní postavení samosprávy krajů. Pojetí samosprávy ve společnosti, zejména veřejnoprávní.
Ústavní postavení samosprávy krajů
Postavení krajů vyplývá z ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
14 krajů s teritoriálním vymezením s odkazem na existující správní okresy
hranice krajů lze měnit pouze zákonem
postavení krajů upraveno zákonem č. 129/2000 Sb. , o krajích
je územní společenství občanů , jemuž náleží právo na samosprávu
zastupitelstvo , rada kraje , hejtman kraje , krajský úřad
v rámci samostatné působnosti vydává vyhlášky a dozor nad tím vykonává ministerstvo ve spolupráci s věcně příslušnými ústředími správními úřady
v rámci přenesení působnosti rada kraje vydává nařízení ( na základě zmocnění v zákoně ) , dozorem jsou příslušná ministerstva a věcně příslušné ústřední správní úřady
občanem kraje je FO , která je státním občanem ČR a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci
Pojetí samosprávy ve společnosti, zejména veřejnoprávní
samospráva a demokracie
Za formu přímé demokracie je taktéž někdy považována politická a právní samospráva , též se hovoří o tzv. polopřímé demokracii nebo také o tzv. dělené demokracii.
Samospráva má řadu forem jako samospráva
územní ( územní autonomie )
profesní ( např. stavovské organizace sdružující provozovatele určitých profesí )
asociační ( založená různými možnostmi se sdružovat k uskutečňování určité činnosti )
politická ( založená na systému uznané disciplíny a pravidel sdružování s cílem účasti na soutěži politických sil v pluralitní demokracii )
religiózní ( založená na autoregulační činností určité konfese a vnitřní organizační struktury spravující výkon duchovní činnosti )
Samospráva může být rozdělena podle své povahy či podílu na uplatňování veřejné moci také na samosprávu
veřejnoprávní ( územní samospráva uskutečňují v regiónu některé funkce veřejné moci )
soukromoprávní ( zabývá se pouze vnitřními problémy a cíli , které podle své povahy samosprávná instituce podle statutu má )
Veřejnoprávní samospráva