Právní základy jednání Parlamentu ČR, parlamentní právo procesní a jeho obsah, jednací řády komor.

Ústava zná v zásadě čtyři způsoby usnášení :
přítomnost alespoň 1/3 členů , souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců a nadpoloviční většiny přítomných senátorů – běžné zákony , volby prezidenta ve druhém kole
nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina všech senátorů – vyhlášení válečného stavu a souhlas s pobytem cizích vojsk na území ČR
3/5 většina všech poslanců a 3/5 většina všech senátorů – přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy dle čl. 10a odst. 1
Nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů – volba prezidenta ve třetím kole
Zákonodárnou iniciativu , tedy možnost podávat závazný návrh zákona tak , aby PS se jim musela zabývat , mají :
poslanec
skupina poslanců
vláda
zastupitelstvo územního samosprávného celku ( kraje )
V případě návrhu zákona o státním rozpočtu je subjektem zákonodárné iniciativy pouze vláda. Návrh zákona je obligatorně doručován vládě , která se k němu může do 30 dnů vyjádřit. Jestliže tak ve lhůtě neučiní , má se za to , že s návrhem souhlasí.
Schválený zákon je předložen Senátu k projednání. Senát ve lhůtě do 30 dnů zákon schválí , či zamítne , vrátí PS nebo vyjádří vůli se jím nezabývat. Jestliže Senát uplatní vůči zákonu veto , tak může PS v novém hlasování nadpoloviční většinou všech poslanců zákon definitivně potvrdit.
O vráceném a Senátem pozměněném zákonu hlasuje PS v novém znění. V případě , že nesouhlasí se změnami , hlasuje o původním textu a tentokrát nadpoloviční většinu všech poslanců může být zákonem definitivně přijat.
Právo vrátit zákon ( nikoliv ústavní ) s odůvodněním má taktéž prezident do 15 ode dne kdy mu byl postoupen. PS jej však v nepozměněném znění může nadpoloviční většinu poslanců potvrdit.