Ústavněprávní vztah komor Parlamentu ČR.

8. Ústavněprávní vztah komor Parlamentu ČR.
Obě komory působí v řadě věcí společně , např. ve věcech schvalování ústavních zákonů a mezinárodních smluv , při volbách prezidenta , přijetí volebního zákona či vyhlášení válečného stavu , resp. vyslání ozbrojených sil mimo území ČR. Ústava koncipuje též oddělení pravomoci resp. věcnou působnost např. odpovědnost vlády váže pouze na PS. Senát má exkluzivní právo dávat souhlas s návrhy prezidenta na soudce Ústavního soudu nebo podávat žalobu na prezidenta u téhož soudu. V kontrapozici jsou např. obě komory v případě s možností Senátu vetovat PS schválený zákon a možnost , že PS zákon následně potvrdí.
Vztah Poslanecké sněmovny a Senátu
k platnosti prostého zákona schváleného PS je nutný souhlas Senátu , není-li souhlas , je PS tlačena k silnější většině ( čl. 45 až 48 Ústavy )
k platnosti ústavního zákona je nutný souhlas kvalifikované většiny obou komor Parlamentu ( čl. 39 odst.4 Ústavy )
válečný stav , souhlas s pobytem cizích vojsk v ČR a vysláním českých vojsk mimo ČR a souhlas a účastí ČR v obraných systémech mezinárodní organizace – nutný též souhlas obou komor ( čl. 39 odst.3 Ústavy ) , stav ohrožení státu – rovněž nutný souhlas obou komor ( čl. 7 odst . 2 ÚZ o bezpečnosti ČR )
k přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styky obou komor mezi sebou , jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba , aby byl schválen oběma komorami ( čl. 40 Ústavy )
Senát je v době rozpuštění Sněmovny náhradním legislativním orgánem ( čl. 33 Ústavy )
Senát v době rozpuštění PS rozhoduje o prodloužení či zrušení nouzového stavu , vyhlašuje nouzový stav a stav ohrožení státu , vysílá vojska do ciziny a přijímá cizí vojska do ČR ( čl. 11 ÚZ o bezpečnosti ČR )