Pojetí moci soudní, principy organizace a činnosti českého soudnictví podle ústavního pořádku ČR.
Vázanost soudců Ústavního soudu a obecného soudu při rozhodování :
soudce Ústavního soudu je vázán pouze ústavním pořádkem a zákonem o Ústavním soudu
soudce obecného soudu je vázán zákonem a mezinárodní smlouvou , která je součástí právního řádu. Přitom má soudce obecného soudu možnost posoudit souladnost jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvy. V případě pochybností o souladu zákona s ústavním zákonem , předloží věc Ústavnímu soudu ( čl. 95 Ústavy )
Ústavní principy soudní moci
Z hlediska ústavní úpravy lze rozeznávat ústavní principy:
a) soudní a spravedlivý
výlučnost soudní moci a soudců
nestrannost soudců
rovnost práv účastníků při řízení před soudem
zachování příslušnosti soudu i soudce
ústnost jednání
veřejnost jednání
b) činnosti soudní moci ( výkonu soudnictví ) – pro činnost soudů jsou tzv. zásady , jimiž se zákonodárce i soudce řídí ve své konkrétní činnosti :
považování každého , proti němuž je vedeno trestní řízení za nevinného do vyslovení viny pravomocným rozsudkem soudu o jeho vině ( presumpce neviny )
posuzování trestnosti činu a ukládání trestu podle zákona účinného v době , kdy byl čin spáchán ( zákaz retroaktivity čili zpětné účinnosti zákona )
zákaz trestního stíhání za čin , pro který byla osoba již pravomocně odsouzena nebo zproštěna obžaloby ( res iudikata )
zákaz stíhání nebo zbavení svobody jinak než z důvodů , které stanoví zákon
zákaz vzetí do vazby , leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu
c) práv a fyzických osob , občanů a dalších subjektů při realizaci spravedlnosti – procesní práva účastníků při řízení před soudem
rovnost práv účastníků před soudem
právo na právní pomoc v řízení před zákonem
právo na právní pomoc v řízení před soudy
právo osoby odepřít výpověď , pokud by hrozilo nebezpečí vlastního stíhání nebo osoby blízké , u obviněného bez omezení
právo na veřejné projednávání věci , bez zbytečných průtahů a v přítomnosti zainteresovaného účastníka
právo na tlumočníka v případě prohlášení osoby , že neovládá jazyk , jímž se vede jednání.