Pojmy správní trestání a správní delikt, prameny úpravy správního práva trestního…

– SPRÁVNÍ DISCIPLINÁRNÍ DELIKTY
– delikt FO, která je ve zvláštních právních vztazích k určité instituci, se zvláštními právy a povinnostmi vyplývajícími právě z tohoto služebního, zaměstnaneckého, členského vztahu
– subjekt je tedy speciální
– objektem je disciplína – právem stanovený závazný řád, kázeň, pořádek uvnitř instituce; dále to může být profesní etika, odbornost výkonu povolání, důstojnost, apod.
– toto protiprávní jednání může zároveň naplnit skutkovou podstatu TČ nebo správního deliktu -> trest je možné uložit za disciplinární delikt, i za jiný (soudně / správně) trestný delikt – neuplatní se ne bis in idem, protože delikty se odlišují svými objekty
– subjektivní stránka – postačuje zavinění z nedbalosti
– disciplinární odpovědnost je veřejnoprávní odpovědností
– sankce: morální (napomenutí, písemná důtka); peněžité; snížení hodnosti; odvolání ze služebního místa; zánik služebního n. členského poměru,…
– správní řád se na ně nevztahuje, upravují to zákony, které zakládají disciplinární odpovědnost
– typickým subjektem jsou státní zaměstnanci – z. č. 218/2002 – služební zákon – obecná úprava disciplinárního deliktu

– SPRÁVNÍ POŘÁDKOVÉ DELIKTY
– odpovědný subjekt nesplnil procesní povinnost uloženou právním předpisem stanoveným způsobem => správní úřad uložením pořádkové sankce nutí povinnou osobu k jejímu řádnému splnění
– jejich uložení je právem, ne povinností – princip oportunity
– neplatí zásada ne bis in idem
– otázka zavinění zpravidla není rozhodující
– dodatečné splnění vylučuje uložení pořádkové sankce
– sankce směřují hlavně proti maření, narušování, ztěžování postupu příslušných vykonavatelů veřej. správy, proti neposkytnutí součinnosti, apod.
– není obecně upraveno – obsaženo v řadě zákonů
– příslušný k projednání je spr. orgán, který provádí řízení, v jehož průběhu došlo k porušení procesní povinnosti