67. Mezinárodní judiciální mechanismy řešení sporů

na základě dohody mezi spornými stranami – spor vyřešen rozsudkem nestranného orgánu zmocněného stranami
– rozhodčí řízení (arbitráž)
– soudní řízení
rozhodnutí arbitrážního nebo soudního tribunálu je pro sporné strany právně závazné a konečné – nemají ale pravomoc vynucovat plnění – vhodné pro právní spory
nicméně arbitráže a soudy mohou být stranami zmocněny rozhodovat podle ekvity, někdy také, braly v úvahu politické momenty (nemusí mít základ v platném právu) – kompromisní řešení
pravomoc arbitráží a soudní orgánů – fakultativní
rozdíly mezi M arbitráží a M soudnictvím nejsou zásadní povahy (rozdíl ve stálosti, složení, proceduře a kompetence)
rozdíly:
mezinárodní soudy rozhodčí orgány
stálost stálé orgány, zřízeny trvale obvykle zřizovány pro konkrétní spory, ale mohou být i stálé (Stálý rozhodčí dvůr v Haagu)
složení stejné složení zvolených nebo jmenovaných soudců strany mají zpravidla rozhodující vliv na jmenování soudců
procedura
a kompetence podrobná procesní pravidla
jejich judikatura stálá
aplikuje normy MP
vůle stran rozhodující pro založení příslušnosti soudu a zahájení řízení soud oprávněn vydat rozsudek i pro zmeškání, jestliže se druhá strana nedostaví k řízení vůle stran se uplatňuje ve vetší míře – – mohou určit, která pravidla smí použít
může být dohodou stran oprávněn hledat i politické řešení
může pokračovat v řízení, jen pokud se ho obě strany účastní a spolu-působí při něm – nemůže vynést svůj nález, pokud by jedna strana odmítla spor před arbitry projednat

mezinárodní rozhodčí řízení (arbitráž)
urovnávání sporů mezi státy prostřednictvím rozhodců
hlavní zásady kodifikovány v Haagské úmluvě o pokojném vyřizování M sporů (1907)
státy mohou sjednat dohodu ad hoc, že se existující spor odevzdá k řešením rozhodcům – – dohoda o rozhodčím (kompromis) – vymezuje spor, stanoví způsob jmenování rozhodců a stanoví procesní zásady
rozhodčí (arbitrážní) smlouva – závazek smluvních stran řešit budoucí spory cestou arbitráže, dvou i vícestranná
někdy začleňování kompromisní doložky do různých smluv (obchodních, dopravních) – – závazek předkládat arbitrům spory vzniklé z celé smlouvy nebo z některých ustanovení
souhlas s řešením konkrétního sporu může být i konkludentní – projednání sporu bez námitky nepříslušnosti
arbitrážní výrok podle obecného MP konečný

stálý rozhodčí soud
založení předvídala Haagská úmluva o pokojném vyřizování sporů (1907)
stálá pouze kancelář soudu a seznam arbitrů, z nichž mohou strany vybírat
příslušný pro spory předložených státy – každá strana 2 rozhodce ze seznamu (min. 1 cizí), rozhodci se pak zvolí vrchního rozhodce
v současnosti toho moc neprojednává (SDMS, MSD)

rozhodčí tribunály pro mořské právo
– pro spory o výklad a aplikaci mořského práva obecně
– zvláštní tribunály – pro speciální otázky mořského práva (spory rybolov, ochrana mořského prostředí apod.)

rozhodčí řízení pro rozhodování sporů z investic
spory v souvislosti s investováním FO nebo PO na území jiného státu
zejména dvoustranné smlouvy o ochraně a podpoře investic – obsahují pravidla o rozhodčím řešení sporů o výkladu nebo použití těchto dohod
mezistátní spory – řeší se podle pravidel MP
spory mezi smluvním státem a investorem z druhého smluvních státu (smíšené spory)
diagonální vztahy – 1965 – Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států – vznikl ICSID (M středisko pro řešení sporů z investic)
účelem usnadňovat smírčí nebo rozhodčí řešení sporů z investic mezi smluvními státy a občany (FO nebo PO) druhých smluvních států
podmínky soudní pravomoci ICSIDu:
– právní spor
– vzniklý přímo z investic
– mezi smluvním státem a občanem jiného
– strany musí písemně souhlasit s předložením sporu ICSIDu

rozhodčí nález je pro strany závazný, jeho výkon se řídí zákony, které se týkají výkonu soudních rozhodnutí platných ve státě, na jehož území se takový výkon žádá
spory mezi FO nebo PO a státy, kdy došlo k vyvlastnění majetku v rozporu s dohodami, které byly uzavřeny mezi státem a soukromými osobami = zmezinárodněná dohoda –
– smíšený charakter – Texaco x Libye (restituce in integrum)

mezinárodní soudní řízení
rozhodování sporů právní povahy sborem stálých soudců z povolání na základě MP a v pevných procesních formách
formálně nejvytříbenější prostředek mírového urovnávání sporů – vznik počátek 20. století
– MSD (viz následující otázka)
– M tribunál pro mořské právo – sídlí v Hamburku, příslušnost na spory a žaloby týkající se výkladu nebo aplikace Úmluvy, rozhodnutí závazné a konečné
– Evropská úmluva o mírovém urovnávání sporů – 1957 – členské státy Rady Evropy – závazek přijmout obligatorní jurisdikci MSD, pokud se týče právních sporů (ale mohou se dohodnout, že použijí jiný prostředek), jiné spory: smírčí řízení, poté arbitráž

kombinace diplomatických a právních prostředků:
– orgány MO:
■ OSN: RB – urovnávání mez. sporů, které by mohly ohrozit M mír a bezpečnost,VS – doporučují vhodný prostředek k urovnání, GT – poskytuje dobré služby nebo zprostředkování
■ OAS, OAJ, LAS – obdobně
■ M odborné organizace – počítají ve svých statutech a smlouvách, které byly v jejich rámci sjednány, zpravidla s urovnáním sporů přímým jednáním, smírčím nebo arbitrážním řízením anebo MSD