2. Tradiční MP ve srovnání se soudobým univerzálním MP

Mezinárodní společenství:
neexistence mezinárodního systému, žádná trvalejší pouta
starověk – nedůvěra k cizině a izolace, vznikl zákl. instrumentů – smlouvy a diplomacie (Řecko), Řím – nerovné vztahy s ost. st.
středověk – křesťanství, univerzální pojetí křesťanské společnosti – monarchové x papež (světské a kanonické pr.), mezi st. vyloučena myšlenka rovnosti
koncem středověku – zakládání ministerstev, výměna diplomatů
novověk – národní státy – po 1648 (Vestfálský mír)

Tradiční MP (MS)
MS – nízký stupeň organizovanosti (stupeň organizovanosti postupně roste)
převažuje odstředivá síla suverenity (národní zájmy, ne spolupráce) – nejmocnější regulátor – reálná síla subjektů – MS je nedemokratický
živelné působení – fluktuace konkrétních subjektů MS i nepřetržité změny v jejich reálném postavení (ne svrchovaná rovnost)
MP v TMS – málo autonomní postavení – ve vleku mocenské reality, neplní své funkce
MP je partikularizováno – nabízí málo všeobecně závazných modelů chování, obecně závazné normy – výhradně obyčejové povahy – návaznost na existující praxi – princip efektivity (legalizace fakticky dosaženého stavu) – relativní povaha (změny v závislosti na změnách v ekon., vojen. vybavení států)
MP – funkce nástroje silných (chrání změny dosažené silou), má potvrdit nadřazenost silných států, privilegované postavení mocností
MP ale není schopné dost rychle reagovat na dynamický vývoj MS – vznik rozporů
zásada svrchované rovnosti platila jen pro státy, které byly schopny se mocensky prosadit (mezi fakticky rovnými státy)

Přechod k soudobému MP (MS)
přelom na poč.20.st. (revoluce v Rusku (1917) a další události) revoluce v jednom státě nemůže změnit hodnotový systém MS – základy pozvolna po roce 1850
vstupují i mimoevropské státy (do té doby jen USA), současně i státy nekřesťanské (Tur., Jap.)
postupně systematická spolupráce: mnohostranné mezinárodní kongresy (konference) – nejen k vypořádání důsledků válečných konfliktů, ale i v době míru, přebírají i právotvorné funkce
zakládání mezinárodních mezivládních organizací (Poštovní, telegrafní unie)
MP – utřídění, případně doplnění cestou smluvní kodifikace (válečné pr.)
válečná krutost vzedmula vlnu humanismu – na MP (politiku vlád) má poprvé vliv veřejné mínění – Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných z r. 1864
mírové konference v Haagu (1899,1907) – uzavřeny některé úmluvy válečného práva
mezinárodní arbitráže – jako prostředek mírového řešení sporů
princip sebeurčení národů (po 1.sv.v.) – mění politickou mapu Evropy
po 1.sv.v. – zákaz útočné války (zákaz použití síly) – vývoj vyvrcholil Briand-Kelloggovým paktem (1928)

Současný MS (MP)
zákaz použití síly – chrání i státy s menším reálným vlivem – vztahy svrchované rovnosti se uplatňují neselektivně – mezi subjekty, které jsou fakticky nerovné
asymetrie individuálních vztahů mezi státy se oslabuje – státy s menšími kapacitami – kompenzují svou početností větší reálný vliv ostatních států
právo na sebeurčení – 60. léta proces dekolonizace
podobné vztahy – států a mezivládních mezinárodních organizací – omezují vliv států x potřeba integrace, vliv i na nečlenské státy (odpor prostředí)
pronikání dalších subjektů (nejsou subjekty MP) – vstupují do MV (mezinárodních vztahů), státy si je nechtějí nebo nemohou podřídit – např. MNO, skupiny a orgány expertů, lidová hnutí, transnacionální společnosti – schopné ekonomicky ovlivnit ostatní subjekty MP, ale také mezinárodní. mafie a teroristické organizace
systém MP – lepší předpoklady pro tvorbu, zvýšení významu, autonomní pohyb
živelnou obyčejovou normotvorbu nahrazuje normotvorba uvědomělá, smluvní – přibližování se k cílům MS
dostředivé tendence – společné zájmy (nejen potřeba reciprocity jako odrazu odporu společenského prostředí) – významným činitelem – solidarita
uznání priority některých zájmů – v kogentních normách (státy se od nich nemohou za žádných okolností odchýlit)
autonomie MP není neomezená – zákaz právní diskriminace států (formální rovnost) – určitá fikce (státy s faktickými rozdíly)
princip svrchované rovnosti – normou obecného MP a současně pevnou součástí právního vědomí všech států, odraz obecné praxe států – má dispozitivní povahu v podmínkách faktických nerovností mezi státy – státy mohou potvrdit nebo pro určité vzájemné vztahy derogovat (asymetrie práv a povinností = kompenzace faktických nerovností)
=> vztah mezi působením zásady svrchované rovnosti v MS a MP = vztah mezi faktickou a formální rovností; k prohlubování faktických nerovností přispělo i MP uplatňováním demokratických principů (viz vztahy rozvojových a vyspělých zemí)
v současnosti je zřetelná tendence k oslabení vlivu principu efektivity – MP nepřiznává pr. účinky faktickým situacím, jejichž dosažení bylo spojeno s porušením MP – posilování moci MP nad chováním státům (omezení výkonu svrchovanosti)

Koexistence tradičního a současného MP (spíše evoluční než revoluční vývoj)
setrvačnost TMP zajišťují obyčeje, systém SMP se utváří partikulárními M smlouvy
nové M smlouvy – nové hodnoty – desuetudo (vyjití norem z užívání), naopak hodnotově použitelná obyčejová pravidla přejdou do nového systému posílena v kodifikačních úmluvách
institut kogentního práva – přivodil rychlý zánik některých norem obyčejového práva – obsahová neslučitelnost přivodila jejich absolutní neplatnost
revoluční sociální změny v jednotlivých státech – nenarušují kontinuitu vývoje MS, rozsáhlé ozbrojené mezistátní konflikty působí diskontinuálně (po skončení světové války – svět zjednodušen – omezený okruh států, které měly reálný vliv a byly svázané sítí aliančních závazků a smluv) – jasný žebříček hodnot – příznivé klima pro universalismus (smlouvy, MO)
stejně zákonitý je i postupný pohyb k regionalismu – poválečné mocenské poměry – komplikují se různým vývojem států, MO ztrácí podporu, žebříček hodnot už není tak přehledný
globalizace – jednotný ekon. systém, jednotný měnový systém, životní prostředí, oběh informací, terorismus => jako zdroj pohybu k univerzalismu, vede ale k obranné reakci států => regionalismus
mezinárodní ochrana lidských práv – podobné účinky: universalismus (jedinec jako univerzální lidská bytost), regionalizační tendence (jedinec jako bytost společenská)