Výkon soudnictví
Nesoudcovskou administrativní činnosti vykonává ministerstvo spravedlnosti a předsedové soudů.
V soudnictví působí i státní zastupitelství, jehož působnost na úseku občanskoprávního soudnictví je však značně omezena ať co do možnosti podávat návrhy nebo vystupovat jinak v rámci řízení. Dále sem spadá činnost notářů, zvláště jako soudních komisařů v rámci dědického řízení i mimo ně. Třeba e zmínit i o činnosti advokátů, zejména při zastupování účastníků občanskoprávního řízení. Obě tato povolání jsou organizována autonomně.
Pomocníky soudů jsou i soudní znalci a tlumočníci.
Soudy jsou vybaveny i vlastním pomocným nesoudcovským personálem (justiční čekatelé, vyšší a nižší soudní úředníci).
Civilní proces
Soudní proces lze obecně chápat jako souhrn předpisů, jimiž se spravuje postup, v němž nezúčastněný třetí subjekt – totiž soud – vyvíjí činnost k vydání rozhodnutí, jehož vykonavatelnost je zaručena státem.
Jedním z druhů tohoto procesu je civilní (občansko právní) proces, jako soubor právních vztahů vznikajících při působnosti soudu a dalších procesních subjektů v soukromoprávních věcech.
Procesní vztahy vznikají zahájením soudního řízení, ale přetrvávají jeho rámec svými účinky. Dalším pojmovým prvkem civilního procesu jsou procesní subjekty, jimiž jsou soud a účastníci řízení, a procesní úkony, jež těmto subjektům příslušejí.
Procesní právo a hmotné právo je navzájem propojeno řadou svazků.
