Struktura právního vztahu

Každý právní vztah se skládá z následujících prvků:
– subjekt,
– objekt,
– obsah.
Subjekt právního vztahu
Subjektem právního vztahu rozumíme účastníky a možné účastníky právního vztahu, kteří jsou nebo mohou být nositeli subjektivních práv a povinností. Jsou jimi fyzické osoby a právnické osoby. Nakonec může být subjektem právních vztahů i stát – jednak jako subjekt mezinárodního práva, jako subjekt veřejné správy a jako subjekt vlastnictví v rozsahu stanoveném zejména Občanským zákoníkem.
V jednotlivých právních odvětvích je subjektům právních vztahů přiznána různě a v různém rozsahu právní způsobilost. Rozlišujeme tři druhy právní způsobilosti subjektů právních vztahů:
1. způsobilost být subjektem právního vztahu – tato způsobilost se nazývá způsobilostí k právům a povinnostem neboli právní subjektivitou.
2. způsobilost stát se subjektem právního vztahu, tzn. vlastními právními úkony nabývat práv a povinností. Tato způsobilost se nazývá způsobilostí k právním úkonům a rozumí se jí způsobilost právně relevantním způsobem se chovat.
3. způsobilost k protiprávnímu jednání neboli deliktní způsobilost, je to způsobilost být právně odpovědný za vlastní protiprávní chování a snášet následky tohoto jednání.
Jak už bylo řečeno, příslušné právní odvětví vždy stanoví předpoklady pro to, aby určitá osoba mohla být subjektem jednotlivých právních vztahů.