Hospodářské právo
Název „hospodářské právo“ je v našich současných podmínkách zatížen téměř třicetiletou historií prosazování hospodářského práva jako samostatného právního odvětví. V tehdejších politicko-ekonomických podmínkách bylo hospodářské právo a jeho výraz v hospodářském zákoníku předpokladem i nástrojem direktivního řízení plánovitého hospodářství.
V této podobě samozřejmě existovat nemůže a ani neexistuje. Záleží na obsahu a to, co se ve světě přednáší v tzv. hospodářském právu se u nás stejně traduje v rámci širokého pojetí obchodního práva.
K nedávnému vývoji naší právní úpravy podnikání
Kodifikace obchodního práva přinesla výraznou systémovou změnu do našeho právního řádu. Právní úpravu majetkových vztahů byla kodifikační vlnou z počátku 60. let uměle rozdělena do tři základních a přitom v zásadě na sobě nezávislých kodexů: občanského zákoníku, hospodářského zákoníku a zákoníku mezinárodního obchodu.
Občanský zákoník se v majetkové oblasti vztahoval jen na právní vztahy občanů navzájem a na vztahy občanů a tzv. socialistických organizací, ovšem jen při uspokojování podnikatelských a obchodních.
Hospodářský zákoník upravoval vztahy při řízení a uskutečňování hospodářské činnosti „socialistických“ organizací. Hospodářský zákoník umožňoval výrazné zásahy státu a tzv. nadřízených orgánů socialistických organizací do hospodaření i do právních vztahů podniků. Vylučoval ze své úpravy jakékoliv soukromé podnikání.
