Vznik zástavního práva:

– zástavní právo k nemovitým věcem, bytům nebo nebytovým prostorům vzniká vkladem k KN
– k movitým věcem vzniká odevzdáním zástavnímu věřiteli; dohodou v zástavní smlouvě může být odevzdání nahrazeno předáním do úschovy nebo ke skladování třetí osobě
– u nemovitostí neevidovaných v KN, hromadným věcem, souborům věcí nebo k movitým věcem neodevzdávaným zástavnímu věřiteli ani třetí osobě vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR
– k pohledávce vzniká uzavřením zástavní smlouvy
Zastavit movitou věc bez souhlasu vlastníka této věci nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, zásadně možné není. Výjimečně může vzniknout tehdy, jestliže zástavce se zástavním věřitelem uzavře zástavní smlouvu a věřitel přijme zástavu v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit.
Zástavní věřitel
– po převzetí zástavy je oprávněn držet ji po celou dobu trvání zástavního práva
– povinen starat se o ni s péčí řádného hospodáře
– právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jejím opatrováním, a to vůči zástavnímu dlužníku
– nesmí zástavu užívat, ani si ponechat její přírůstky, plody a užitky, pokud se na tom se zástavcem nedohodl
– dojde-li během doby, v níž má věc u sebe, k jejímu poškození nebo jiné újmě, odpovídá za škodu