– smlouvy existují:

• typové tzv. pojmenované – uvedené v obchodním, občanském zákoníku
• tzv. smlouvách nepojmenovaných (innominální) – může být platná i smlouva, která není popsána – musí být dostatečně určitý předmět závazků stran (mnohdy neurčité smlouvy – je nutné specifikovat k čemu se jedna a druhá strana zavazují)

– zákon pro innominální formu nepředepisuje písemnou formu – problém otázka dokazování obsahu smluv (pokud jde o formu nemusí být předepsaná, ale z hlediska dokazování obsahu je písemná jednodušší)
– pokud jedna ze stran projeví vůli uzavřít smlouvu písemně – musí být uzavřena písemně – ústní akceptace by nebyla možná

– v obch. vztazích platí určitá pravidla
– pravidlo o zachování tajemství – povinnost zachovávat tajnost poskytnutých informací, v případě porušení – ten kdo toto pravidlo poruší má povinnost k náhradě škody
– existuje i tzv. možnost ujednání o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí (= pacrum de contrahendo) – může být uzavřena pouze v písemné formě, pro platnost – podstatné je, že musí obsahovat dobu, ve které má být smlouva v budoucnu uzavřena (možnost i lhůtou)
– jestliže strany smlouvu neuzavřou (jedna strana odmítne) a existuje smlouva o smlouvě budoucí můžeme se soudně domáhat založení smlouvy – plnění je vynutitelné u soudu (jednoroční promlčecí lhůta domáhání se u soudu)