Rozlišujeme:

1. typové smlouvy – kupní – zboží, cena
2. inominátní (nepojmenované) smlouvy – části, které si podnikatelé nesjednaní, nahradí obchodním zákoníkem, nutná větší pozornost v případě nepodstatných náležitostí (leasing).
3. smluvní doložky – jedná se o zkratky, jejich význam je mezinárodně uznávaný např. ICOTERM (obchodní komora v Paříži), upravují zejména dopravu (nejčastěji lodní), kdo za co v dopravě odpovídá.
Zásada jednotnosti soukromého práva
Zásada rovnosti účastníků
Zásada smluvní volnosti – účastník může uzavřít smlouvu s kým chce a uzavřít jakoukoliv smlouvu (určit její obsah), pokud uzavře smlouvu o budoucí smlouvě → má kontraktační povinnost (realizační) – u obch.společností, které se musí vypořádat se svými akcionáři (převody CP), kontraktační povinnost vyplývá z jiných zákonů než obch. zákoníku (dodávka vody, plynu, energie, železniční doprava). Obsah smlouvy může být přesně stanoven. Účastníci si buď vyberou smlouvu přesně popsanou – pojmenovanou (popsané smluvní typy) – jejich obsah a náležitosti jsou stanoveny v zákoně nebo nepojmenovanou smlouvu (inominátní smlouva) – §269 odst. 2,3. Občanský zákoník – §51 – předmět smlouvy musí být dovolený a možný.
Zásada poctivého obchodního styku – §265 – nezpůsobuje neplatnost (podle obch. z.), v obč. z. rozpor s dobrými mravy – způsobuje neplatnost, soud k tomu přihlíží.