Obchodní úvěr –
Pro smlouvu o úvěru je typické, že je uzavírána za určitým účelem. Není to podmínkou, může být uzavřena i bez určení účelu, ale pokud je ten úvěr poskytován jako účelový, pak porušení toho závazku za strany dlužníka (když použije peníze na jiný účel) je porušení smlouvy a věřitel má právo od smlouvy odstoupit.
Může být dohodnuto to, že věřitel nebude poskytovat přímo peníze dlužníkovy, ale bude za něho platit jeho závazky. Kdykoliv v průběhu trvání smlouvy o úvěru, může dlužník přijít a požádat věřitele o peněžní prostředky. Věřitel musí mít fin. prostředky kdykoliv po trvání úvěrové smlouvy.
Dlužník je povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky. Buď se dohodnou, že úvěr bude zaplacen po uplynutí určité lhůty (např. do dvou let), nebo může být dohoda o tom, že úvěr bude splácen v určitých dohodnutých obdobích. Dlužník pokud ještě žádné prostředky nečerpal, není povinen úvěr splácet.
Úroky – úroky, které jsou dohodnuty jako úplata, cena za poskytnutí peněžních prostředků.
Úroky se většinou stanoví jako úroky roční, z toho vychází obchodní zákoník. Většina bank domlouvá úroky roční. Buď se úroky splácí současně se splátkami úvěru a nebo se zaplatí až s poslední splátkou úvěru. Musí se zaplatit vždy.
