Nepodstatné porušení smlouvy –
– přiměřenost lhůty se posuzuje podle konkrétního případu
– uplynutí dodatečné lhůty neznamená samo o sobě zánik závazku, je třeba učinit další krok, a to doručit oznámení o odstoupení druhé straně (§ 349/1 ObchZ)
– jestliže je v poskytnuté přiměřené lhůtě závazek splněn, účinky odstoupení nenastávají
Odstoupení od smlouvy nemusí být všeobecné, ale jen částečné, pokud se prodlení týká pouze jen části závazku. Od smlouvy v rozsahu té části plnění, kde nedošlo k prodlení, zásadně odstoupit nelze. Lze odstoupit i tehdy, pokud porušení teprve hrozí – musí být zřejmé buď z chování povinné strany nebo z jiných okolností.
Zákonem není předepsána forma, v jaké má být odstoupení učiněno, lze tak učinit i ústně s výjimkou případů, kdy lze smlouvu měnit nebo rušit jen písemně – § 272/2 ObchZ.
Fixní smlouvy – z jejich obsahu vyplývá, že věřitel nemá zájem na splnění závazku po uplynutí doby plnění. Chce-li věřitel v případě prodlení dlužníka trvat na splnění závazku, musí to dlužníkovi oznámit dříve, než doba uplyne, jinak bez dalšího dochází k zániku závazku. Účinky odstoupení nastávají automaticky okamžikem prodlení dlužníka.
