9. Obchodní společnosti a družstvo

Osoby, které jsou členy statutárního orgánu společnosti či jiných orgánů společnosti, mohou ze svých funkcí odstoupit, musí však tuto skutečnost neprodleně oznámit orgánu společnosti, jehož jsou členem nebo který je zvolil. Je to nezadatelné právo, které je v souladu s principem osobní svobody, svobody volby povolání a zákazu nucené práce, který má oporu v mezinárodních smlouvách i v zákoníku práce.
Vztah mezi společností a členy statutárního orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě uzavřené podle obchodního zákoníku. Společenské smlouvy jednotlivých společností mohou upravit tento vztah odchylně, ale ne v rozporu se zákonem. Z přiměřeného použití ustanovení mandátní smlouvy plyne, že osoba zařizující záležitosti pro společnost má právo na úplatu s tím související a náhradu účelně nebo nutně vynaložených nákladů a povinnost řídit se pokyny společnosti. Odměny, které pobírají fyzické osoby, členové statutárních nebo jiných orgánů společnosti, zákon řadí mezi příjmy ze závislé činnosti – viz ustanovení § 6 odstavec 1 písm.ZoDzP č.586/1992 Sb. v platném znění. Obdobně jako mzda plynoucí z pracovního poměru, ale i zde jsou odchylky – viz problematika člena statutárního orgánu cizince – zde je nutno řešit otázku- zda jde o daňového rezidenta či nikoliv a v případě, že jde o daňového nerezidenta- zda jeho bydliště je ve státě, s kterým má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění a podle toho dále postupovat. Jiný právní režim zdanění příjmů statutárních orgánů je u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Fyzické osoby, které jsou samy statutárním orgánem, nemohou být členy tohoto orgánu.