20. Způsoby zajištění závazků
Jednotlivé druhy:
Zástavní právo § 152 – 167 Občanského zákoníku
Kvalitní zajišťovací instrument, který plní jak funkci preventivní, tak také uhrazovací. Je použitelný univerzálně. Lze použít k zajištění pohledávky jak peněžité tak nepeněžité a věřitel, který zvolí tento zajišťovací prostředek má výhodu, že jeho pohledávka bude uspokojena.
Vytváří se právní vztah mezi nositelem zajišťované pohledávky – zástavním věřitelem a vlastníkem zástavy – zástavcem.
Zástavce může být přímo dlužník nebo osoba jiná, která je označována jako zástavní dlužník.
Současně jde o typ věcného práva, tzn., že nepůsobí jen mezi zástavcem a zástavním věřitelem, nýbrž i vůči třetím osobám.
Zástavní právo je také právo věcné – zástavný dlužník je vždy ten kdo je držitelem zástavy. Zástavní právo zatěžuje nového vlastníka (přechází se zástavní věcí, plní i nadále funkci zástavy).
