2. Odstupné

= zaplacení určité sjednané částky, v důsledku kterého dojde k zániku závazku, a to bez ohledu na to, zda došlo k porušení povinnosti ze smlouvy nebo ze zákona
– třeba odlišovat od pojmu odstoupení od smlouvy
– v případě zaplacení odstupného dochází podle ObchZ ke zrušení smlouvy od doby uzavření (ex tunc) -> nelze nárokovat náhradu škody ani smluvní pokutu, pokud škoda vznikne v souvislosti se zrušením smlouvy zaplacením odstupného
– odstupné musí být mezi stranami sjednáno – buď ve smlouvě nebo jako její dodatek
Zánik závazku tímto způsobem předpokládá učinění dvou právních úkonů:
• potřeba zaplatit sjednanou výši částky (= odstupné)
• oznámit druhé straně, že dochází k realizaci zrušení smlouvy (může tak učinit pouze osoba, které toto oprávnění podle ujednání přísluší)
Oznámení: jednostranný právní úkon; forma není předepsána, platí obecná úprava (§ 272 ObchZ)
Výše odstupného: má být předmětem ujednání mezi stranami; stanoví se nejčastěji v penězích, může však být i nepeněžité
V případě zániku závazku tímto způsobem nelze zrušit smlouvu zaplacením určité částky, pokud již došlo k plnění, resp. k jeho přijetí, příp. jeho části. Zrušit smlouvu zaplacením odstupného lze od okamžiku uzavření smlouvy do doby přijetí či poskytnutí plnění (nebo jeho části). Zaplatit odstupné lze nejpozději s odmítnutím plnění.

Nelze použít ustanovení o povinnosti vrátit plnění – pokud by již bylo poskytnuto plnění nebo jeho část, nelze realizovat zrušení smlouvy zaplacením odstupného => nebudou aplikována ustanovení upravující povinnost vrátit poskytnuté plnění při odstoupení od smlouvy (§ 351/2 ObchZ).