1. Zástavní právo
– zřízené zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělitelné plody zástavy
– jedna pohledávka může být současně zajištěna zástavním právem na více samostatných zástavách (= vespolné zástavní právo)
– pohledávka může být peněžitá i nepeněžitá; zajištění se vztahuje i na příslušenství zajištěné pohledávky
– u nepeněžité pohledávky jde o zajištění do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva
– lze zajistit i pohledávky, které mají vzniknout teprve v budoucnu nebo pohledávky, jejichž vznik je vázán na splnění odkládací podmínky
Vznik zástavního práva: rozlišuje se podle předmětu zástavy
• písemná zástavní smlouva
• musí obsahovat specifikaci zástavy a specifikaci pohledávky, která je zajišťována
• u nemovitostí neevidovaných v katastru nemovitostí, u věcí hromadných, u souborů věcí nebo u movitých věcí, u nichž má zástavní právo vzniknout, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, musí být zástavní smlouva ve formě notářského zápisu
• rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví
• rozhodnutí soudu nebo správního úřadu (vzniká dnem právní moci těchto rozhodnutí)
• ze zákona
