Zásady správního řízení
20. Zásady správního řízení.
– ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
– § 3 a 4 SpŘ – základní pravidla řízení – zásada zákonnosti, zásada součinnosti správních orgánů s účastníky řízení, zásada materiální pravdy, zásada hospodárnosti a rychlosti řízení, zásada rovnosti účastníků řízení
– z dalších ustanovení lze vyvodit další zásady: zásada nestrannosti, z. dispoziční a oficiality, z. písemnosti a ústnosti, z. jednotnosti a koncentrace řízení, z. vyšetřovací a z. projednací, z. volného hodnocení důkazů, z. dvouinstančnosti a z. přiměřenosti
– zásada dispoziční a zásada oficiality – § 18 odst. 1
– týkají se způsobu zahájení a provádění řízení a určují, kdo je oprávněn nakládat předmětem řízení -> zda účastník / účastníci (dispoziční) nebo správní orgán (z. oficiality)
– u dispoziční z. je návrh účastníka podmínkou; určuje v něm předmět řízení; může ho vzít zpět (nestanoví-li zákon nějaké další podmínky)
– u z. oficiality určuje předmět správní orgán nezávisle na vnějších podnětech účastníků
– v již zahájeném řízení je spr. orgán povinen vždy pokračovat z úřední povinnosti
– pro zahájení odvolání platí jen dispoziční zásada; pro zahájení řízení o obnově řízení – obojí; pro přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení – z. oficiality; výkon rozhodnutí – obojí
– zásada materiální a zásada formální pravdy
– materiální – úřad je povinen zjistit ex officio spolehlivě a úplně skutečný stav věci, o kt. má rozhodovat, aniž by se omezoval na tvrzení účastníků
– formální – úřad se může spokojit s tím, co uvádějí jako skutkovou podstatu strany
– správní řád vychází ve všech případech ze zásady materiální pravdy
