Řízení o přestupcích – prameny úpravy, příslušnost správních orgánů…

průběh řízení – pokr.
 zásadně neveřejné
 přestupek urážky na cti – správní orgán povinen pokusit se o smír (uzavření – důvod pro zastavení řízení, správní orgán ho neschvaluje – ne vykonatelný)
 společné řízení – je-li správní orgán příslušný také proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu souvisejí
 rozhodnutí o náhradě škody – jsou-li splněny zákonné podmínky:
• škoda a její výše je spolehlivě zjištěna
• škoda nebyla nahrazena obviněným dobrovolně
• poškozený uplatnil nárok na projednání náhrady škody
• nejde o přestupek, který lze projednat jen na návrh
 nesplněny – na soud nebo jiná příslušný orgán

 vydání a odnětí věci – důležité pro zjištění skutečného stavu nebo věci, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou
 zastavení řízení – PZ – stanoví taxativně důvody (kdy může a musí)

Zásady procesní úpravy projednávání přestupků

 Přestupek nelze projednat:
1) jestliže od spáchání uplynul jeden rok (u zabrání věci musí uplynout dva roky)
2) jestliže byla udělena amnestie
3) jestliže pachatel zemřel

 Zásada presumpce neviny – pokud není pravomocným rozhodnutím vyslovena vina, hledí se na obviněného jako by byl nevine. V řízení je nutno postupovat nestranně.
 In dubio pro reo – navazuje na předchozí zásadu a znamená v pochybnostech ve prospěch obviněného.
 Reformace in peius – znamená, že změna sankce v odvolacím řízení v neprospěch obviněného není možná
 Obhajoby – obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu. Stejně tak advokát či jiný zástupce.
 Neveřejnosti – jednání jsou zásadně neveřejná.
 Teritoriality – PŘ musí být spáchán na území republiky.