Řízení o přestupcích – prameny úpravy, přezkoumávání rozhodnutí…
Určování druhu sankce a její výměry je věcí správního uvážení a správní úřad postupuje podle § 12, který stanoví povinnost přihlédnout k závažnosti přestupku, a to zejména k:
a) způsobu spáchání přestupku
b) následku přestupku
c) okolnostem, za kterých byl přestupek spáchán
d) míře zavinění
e) pohnutkám
f) osobě pachatele
g) zda a jakým způsobem byl pachatel přestupku postižen v disciplinárním řízení (ve vztahu postihu za přestupek a disciplinární delikt neplatí zásada „ne bis in idem“) atd.
Je třeba přihlédnout k materiálnímu znaku.
Pokud týž pachatel spáchá více přestupků, dochází k souběhu a správní orgán rozhodne o vině u každého přestupku samostatně a za každý z těchto přestupků může uložit sankci.
Pokud se však více přestupků projednává ve společném řízení podle § 12 odst.2, ukládá se sankce, která se vztahuje na přestupek nejpřísněji postižitelný (zásada absorpční).
Zákon o přestupcích je subsidiární k ostatním zákonům, které obsahují skutkové podstaty přestupků., takže pokud speciální předpis obsahuje jiné sankce, má tato úprava přednost.
